20/2/2022

Umělecký průzkum
v Mariánských lázních

„Pamatuji si,
ale nevzpomínám si na to.“

Cyklus živých setkání – Marienbad Film Festival 2022

Mimo hlavního programu filmového festivalu se letos uskutečnila i série procházek po okolí Lesního mlýna. Nešlo ovšem o klasické lázeňské korzování, ale o setkání s výtvarnými umělci, kurátorkou, nebo krajinným
architektem.

20/2/2022

Recenze
pro časopis
STAVBA

EPO1 – nové středoevropské kulturní ohnisko

Recenze budoucí galerie EPO1 v Trutnově v časopisu Stavba 2/2022.

14/6/2022

Hostem GHMP Channel #10

Akvizice

Neformální rozhovor na téma tvorby umění pro veřejný prostor určený pro diváky a posluchače z řad GHMP Member. Pozvání od Marie Foltýnové jsem přijala společně s Martinem Zetem.

14/6/2022

Hostem v Buďánkách

Ostrov ve městě

Neopakovatelný večer s neviditelnými doteky, zvuky ulice i divočiny.

duben 2022

#Staň se Mendelem

Rozum,
víra a srdce dětem

Ve spolupráci s augustiniány a Výzkumným ústavem rostlinné výroby jsem vytvořila koncepci a realizovala výstavu včetně grafického návrhu inspirovanou životem augustiniána G. J. Mendela. Základní školy v barokních prostorách augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Malostranském náměstí provázeli samotní studenti.

Základní zákony dědičnosti vypadají na první pohled docela složitě a často je nepochopili ani mnozí dospělí. Proto se je výstava Staň se Mendelem především hravá. Vědci se na jeden týden schovali do improvizovaných badatelen, kde dětem zprostředkovali, co se děje ve šlechtění, zemědělském výzkumu i jak jsou důležité včely, které opanovaly v klášterní rajskou zahradu v srdci Prahy.

Foto: Kateřina Čapounová, Juliana Johanidesova, vlastní archív.

Spolupráce: Kateřina Čapounová, Dagmar Janovská, Madaras Mikuláš, Juan Provecho, David Novotný, Milan Šimonovský, Michaela Jungová, Hana Foffová, Ludmila Papoušková, Jan Trejbal a další…

20/2/2022

Pod rukama se zhmotňuje další sen

Příběh továrny

V dobách, kdy se Mšenu ještě říkávalo #Grünwald, stála na levém břehu Nisy přádelna. Tkal se tam #len, #bavlna a později i #hedvábí.
Stejně jako se Bílá Nisa vine kolem staré fabriky, protékají krajinou hor příběhy napříč staletími. Jeden z nich vám budeme vyprávět.

20/2/2022

Recenze
pro časopis
ERA21

Centrum všeho
/Pestré i intimní dvojdomí

V čísle ERA21, věnovanému reflexi postmoderny napsaná recenze nového domu IGI Spolkové centrum ve Vratislavicích.

20/2/2022

Grafický
návrh
pro skleněný
odpad

Něha ve skle

20/2/2022

Kolekce
autorské
grafiky

„Kořeny“

I/XII
Vymezené prorůstání

21/12/2021

Autorské
čtení

#Tištěná architektura

Cyklus přednášek „Tištěná architektura“ má za cíl upozornit na zajímavé knihy a texty. Autoři z řad architektů, historiků, teoretiků a kritiků architektury představují své projekty, názory nebo badatelské závěry a seznámí s okolnostmi vzniku knihy.

20/2/2022

Rozhovor
pro časopis
ERA21

Emoce
v krajině

Stavění v krajině s sebou přináší celou řadu otázek, na které odpovídají Jan Mach s Janem Vondrákem v rozhovoru s Idou Chuchlíkovou.

13/11/2021 – 14/11/2021

Autorské představení
knihy

GHMP
Art Book
Fair

Na Art Book Fair byla představena autorská publikace Idy Chuchlíkové, výsledek umělecko-výzkumného projektu na motolské skládce
– unikátní leporelo s příběhy a ilustracemi Andrei Gamby.

V rámci programu Umění pro město, projektu CirculUM, ve spolupráci s transdisciplinární platformou Neolokator.cz se Galerie hlavního města Prahy zaměřila v roce 2020 na návrhy dočasných uměleckých intervencí pro vybrané lokality na periferii Prahy.

Základním tématem bylo tvůrčí uchopení vymezené lokality, která není ani městem, ani volnou krajinou, a to v kontextu jejích urbanistických, environmentálních, kulturních a sociálních vazeb.

Vydání knihy

#Příběhy motolské skládky

09/2021

Vydání autorské publikace Idy Chuchlíkové
ve spolupráci s ilustrátorem Andreou Gamba.

Nakladatel: GHMP
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Jazyk: česká a anglická mutace
ISBN: 978-80-7010-177-3
Autorka : Ida Chuchlíková
Redaktorka textů: Dana Janatová
Ilustrace: Andrea Gamba
Fotografie: Ondřej Besperát, Petr Vrabec, Zuzana Lazarová, Ray Baseley, vlastní archív Idy Chuchlíkové
Kurátorka: Marie Foltýnová
Překlad: Rani Tolimat
Odborná grafická spolupráce a tisk:
Pavel Winter ve spolupráci
s HLAWA crerative s.r.o.

02/2021

Rozhovor
pro časopis Quartal

„Rozraní jako prostor, kde se na svět můžeme dívat jinak.“

Tereza Butková zpovídala Idu Chuchlíkovou pro Quartal, čtvrtletník galerie Hlavního města Prahy.

25/9/2021

Stínohra

Druhý ročník libereckého festivalu poezie

Stínohra světelného terče Idy Chuchlíkové dotvářela večerní atmosféru libereckého festivalu poezie.

Výstava

Festival
4+4 dny
v pohybu

Reality do you need me? – výstava současného umění pro Novou strašnickou školu

Kurátorka: Marie Foltýnová

IDA CHUCHLÍKOVÁ,
ANDREA GAMBA
PŘÍBĚHY MOTOLSKÉ SKLÁDKY

Jedním z umělecko-výzkumných a multidisciplinárních projektů na motolské navážce bylo zkoumání okolních horizontů Idy Chuchlíkové. Pohled na ústřední problém zakonzervované skládky uprostřed města se z okolních vrchů proměňuje nejen díky odstupu, ale i díky mnoha připraveným
i nečekaným setkáním jak s lidmi, kteří mohou budoucnost motolské skládky ovlivnit, tak s těmi, kteří zde žijí či pracují, nebo jen náhodně procházejí.

Postupně se během zkoumání místa a naslouchání okolí z navršeného kopce odloupla vrchní vrstva a odhalila autorce jeho vnitřní duši, obyvatelku – velrybu. Ta se svým zpěvem snaží přilákat lidi, kteří umí ve zvuku města slyšet její píseň.

K tomu jí v průběhu loňského roku napomáhaly Idiny obrovské červené terče, které na horizonty promítaly práci tesaře Ondry a hudbu violoncellistky Doroty.

Příběhy motolské skládky nejsou jen poetickým vyprávěním příběhů oživeným kresbami ilustrátora.
Je to umělecký a tvůrčí způsob převedení velmi podrobného urbanistického, krajinářského a sociálního průzkumu do vizuální podoby. Pobyt umělkyně v krajině může být důležitým strategickým podkladem pro plánovače a politiky, kteří budou muset v budoucnu začít problém dřímající velryby opravdu řešit. Snad i oni píseň uslyší.

28/05/2021

Post-úplňková
procházka městskou krajinou

V pátek 28. května Vás zveme na post-úplňkovou cestu motolským údolím. Potkáme se v 21h na zastávce Bílý Beránek pod železničním viaduktem. Cesta bude odhadem 20km dlouhá. Vemte si s sebou baterku, jídlo, pití a dobré boty.

Těšíme se na Vás
Ida Chuchlíková a Martin Zet

Lokalizace #3

Příběhy motolské skládky

Světelná projekce s tancem a autorským čtením povídky #Příběhy motolské skládky

Tanec: Leontýna Foltýnová
Hudba: Velrybí píseň /Dorota Barová

Lokalizace #2

Produkce světelné projekce s hudební improvizací na motolské skládkce .

Hudba: Dorota Barová

Světelná lokalizace #1

Produkce světelné projekce se stínohrou tesaře a realizací dřevěného podstavce.

Tesařské prvky: Ondřej Protiva

Osobní setkání
na temeni motolské skládky

Postupně zvu na lokalizační terč první hráče, přijmou-li pozváni, stávají se součástí příběhu skládky a pozorovateli na temeni tvora uvízlého na úpatí jednoho z pražských předměstí.

Realizace lokalizačního
terče

Produkce realizace dřevěného podstavce na temeni motolské skládky v průsečíku os vzdálených průhledů krajinou.

Tesař: Ondřej Protiva

Listopad 2020

Vytyčení lokalizačního bodu

Vytipování borovic s nadlesním, těžba a příprava materiálu na místo

říjen 2020

Lokální zdroje
těžba dřeva

Vytipování borovic s nadlesním, těžba a příprava materiálu.

Rozhraní motolské
skládky

Mapování motolského údolí trvá několik týdnů

01/2011

Architektura všedního dne ERA21

Publikování projektu Idy Chuchlíkové
„Měchnov, český venkov“
v časopisu ERA 21.

Editorial: Michal Kuzemenský

Časopis ERA21 je jedním z nejvýraznějších
a nejrespektovanějších českých odborných časopisů o architektuře, jenž reflektuje aktuální tendence a problémy současného vystavěného prostředí. Jeho charakteristickým rysem je tematické zaměření jednotlivých čísel, které vznikají v úzké spolupráci s interními i externími kurátory a s redakční radou, v níž se setkávají odborníci z řad praktikujících architektů i teoretiků architektury z akademického a vědecko-výzkumného prostředí. Díky tomu ERA21 přináší hluboký vhled do dané problematiky; v ucelené sérii tak vzniká soubor dokumentů trvalejší hodnoty, k nimž se lze opakovaně vracet. Kromě informování čtenářů o dění v oblasti architektury klade časopis důraz na přesahy architektury do dalších oborů a společenských oblastí a jejich vzájemné ovlivňování..

01/2011

Český venkov

Publikování projektu Idy Chuchlíkové
„Měchnov, český venkov“
v časopisu ERA 21.

Diplomová práce

Sním o české vesnici – Měchnově. V mých představách je sídlo celkem, sjednoceným svým vlastním obvodem – rozhraním, které podporuje vzájemné pochopení, důvěrný vztah mezi sídlem a jeho okolím. Sním o provázání paměti obyvatel s pamětí krajiny.

Navrhuji alternativu současné satelitní výstavby na blízkém venkově, strategii obnovy malých obcí při zachování zemědělské půdy. Místo projektu volím s ohledem k vývoji počtu nově přistěhovalých obyvatelem na Benešovsku. Strategie je volená s ohledem na plánovanou výstavbu v daném okolí (Divišov). Mým potenciálním klientem jsou noví vesničané.

1. DEFINOVÁNÍ HRANICE SÍDLA ( naslouchání, prolnutí s pamětí, intuitivní cesta)

Spolupracuji s Janem Trejbalem (studentem AVU). Pod vlivem jeho způsobu vnímání krajiny vede projekt k intuitivnímu hledání rozhraní sídla a krajiny. Pomocí GPS záznamu Jan vytyčuje cestu, místo pro náhodná setkání zrcadlící v sobě celou vesnici i odlišné charaktery krajiny. Cesta vede podél polí, starých sadů, březového háje, zarostlého lomu, luk a potoka. Je paralelou záhumení cesty, která pozbyla svého původního významu a do které se promítá nový vztah ke krajině jako k prostředníkovi mezi vnějším světem a naší vnitřní krajinou.

2. NÁVRH CHARAKTERU NOVÉ ZÁSTAVBY

V obnově vsi s krajinnými prvky dále pracuji jako se svébytnými fenomény. Navracím jim jejich význam, vytvářím kontext pro jejich působení. Důležitá místa sdružuji do sedmi celků – oblastí, které ovlivňují charaktery domů a jejich prolínání s krajinou.

Skrze jednotlivé charaktery domů představuji místa plynulých přechodů a ostrých hran rozmezí krajiny a sídla, které jsou vnímány ze dvou pohledů (zevnitř ven a zpátky zvenčí dovnitř sídla). Jednotlivé domy jsou významné pro vnímání obce jako celku. Vzniká koncepce domu, který vítá (vztahujícího se k výhledům do okolí), tvrdá hranice domů u pole, prolínání krajiny u kolonie domů u potoka a solitérních domů v sadu, nejasná hrana krajiny v domech u louky. Spolu s nových hájem a zachovanými pastvinami vytváří toto rozhraní přechodovou zónu mezi intravilánem obce a krajinou při podpoření původních dominant obce (kostel, sýpka na kopci, starý statek).

Při takovémto způsobu rozvoje zástavby dochází v první fázi k hledání skrytého potenciálu vlastního rozvoje celé oblasti a s tím spojeného primárního definování hranic jednotlivých částí. Nové hranice nejsou jen čarou v katastru, ale veřejným prostorem – cestou – rozhraním – linii, alternativou návsi – centra – bodu. Rozhraní je tak i prostředí umožňující snazší zakotvení a podporující vztah k „novému domovu“ jako k celku.

Celá dokumentace projektu ZDE

Oponentský posudek ZDE

Dokumentace práce Jana Trejbala ZDE